Kvetou lípy v alejích, padá tma a kraj už ztich‘
a já vím, že bych už neměl tady stát…
Zpíval smutně za svou láskou Waldemar Matuška, naopak Jarmila Veselá ve valčíkovém rytmu Až rozkvetou lípy, mne bude hned snáz si notovala veseleji.
Nám všem bude veselo také, protože právě kvetou lípy. Letos trochu dříve než obvykle.
Pro léčení se sbírá především květ, popřípadě také list lípy obecné, velkolisté a srdčité. Lipový květ nemá vedlejší nežádoucí účinky a hodí se i pro děti a starší lidi.
Lípa je dobrá i v létě
Lípa je velmi potopudná a močopudná, proto si jej mnozí spojují jen s nachlazením nebo obdobím zimy. Připravujeme-li si na začátku léta čaj z čerstvých lipových květů, pijme jej raději vychlazený s medem a s citrónem, abychom se nepotili. Nebo si do zeleného nebo jiného čaje přidejme lipový sirup, který si můžeme vyrobit sami a postup jsme si popsali minule.
Už i Karel IV.
U nás je lípa odpradávna národním stromem. Zdá-se, co vojevůdce, pomazaná hlava, všichni odpočívali právě pod tímto stromem. Pod tisíciletou lípou se zdržel císař Karel IV. na své cestě Klokočovem. Generálu Laudonovi po vyhrané bitvě u Guntramovic na Opavsku tento strom zachránil život, když zachytil kulku určenou pro vojevůdce. Oddychl si pod ní údajně Jan Žižka při válečném tažení, kázal pod ní i mistr Jan Hus. Lípy k výročím vzniku republiky jsou u nás sázeny od roku 1918.
U příležitosti sňatku, narození dítěte nebo jiné radostné události se u nás kdysi vysazovala lípa. Na vesnicích byla vysazována i jako rodový strom. Lidé věřili, že strom vysazený předky ochraňuje jejich domov a že jsou tak prostřednictvím stromu se svými předky v neustálém kontaktu.
Lípě byla skládána úcta jako posvátnému stromu, který zahání nečistou sílu a kterého se zlí duchové bojí. Byla opěvována písněmi a dala původ jménům desítek obcí. Slovany byla postupně lípa přijata za jejich strom a lipová větvička se poté stala slovanským symbolem.
V dobách obrozeneckých Ján Kollár ve svém básnickém eposu Slávy dcéra, která vynesla básníka na slovanský Parnas, ji nazval Slavostromem, symbolem slovanské vzájemnosti.
Neochvějné místo v léčitelství
Lípa byla využívána v léčitelství již od pradávných dob. Už lékaři v antických časech doporučovali její kůru a květ jako lék proti neduhům. Odvar patří k jedněm z nejúčinnějších a zároveň nejšetrnějších přírodních léčiv.
Lipový květ obsahuje třísloviny, flavonoidy, silice, organické kyseliny a slizové látky. Mezi nejčastěji využívané účinky patří schopnost vyvolat či zesílit pocení. Působí močopudně, tlumí kašel, ceněný je jako přírodní anestetikum, pomáhá proti křečím a zlepšuje tvorbu žluči, uklidňuje.
Jak na lípu
Připravit lipový čaj je velmi snadné. Buď se budeme proplétat mezi včelami, které tento medonosný strom přitahuje, a nasbíráme si léčivku sami. Nebo si koupíme hotovou drogu v lékárně nebo nejbližším obchodě už naporcovanou. Výrobci ji nabízejí například i ve směsích. Jako ideální se zdá kompozice Loyd – Lípa se sušeným medem i citronovou kůrou.
