„Na větvi hlohu zpívá v dešti kos…“ psal český básník Jan Skácel. Protože stále přetrvává nádherný zlatý podzim, u sběru hlohu nebudete potřebovat pláštěnku ani gumáky. Z hlohu obecného se pro přípravu čaje používá hlavně květ, ale pokud krásným červeným plodům na podzim neodoláte, můžete si připravit odvar i z nich.
Účinné látky jsou obsaženy v květech, listech i plodech. Triterpenové kyseliny a jejich deriváty posilují srdeční sval a pomáhají rozšiřovat srdeční tepny. Aminopuriny regulují krevní oběh. Jsou zdrojem antioxidantů, používá se zejména extrakt z listů s květy. V lidovém léčitelství se hloh používá proti skleróze, vysokému tlaku, nespavosti, arytmiích, klimakteriu a migrénách. Důležitý je též vysoký obsah flavonoidů, které mohou tvořit až několik procent. Hložinky jsou jedlé za syrova, ale obvykle se používají na přípravu rosolů, džemů, sirupů a vína, nebo se přidávají do brandy. Jsou dužnaté a mají jemnou chuť. Jedlé jsou také okvětní lístky, stejně jako mladé listy trhané na jaře, a přidávají se do salátů.
Dřevo hlohu je velmi tvrdé, rodový název je odvozen z řeckého krataiós, což znamená „silný“, „pevný“ a sloužilo k výrobě topůrek pro sekery.
Účinky rostliny:
- je podpůrným lékem při srdečních chorobách
- posiluje a povzbuzuje činnost srdce
- zabírá na „bušení“ srdce
- upravuje arytmii
- zlepšuje prokrvení srdečního svalu myokardu, roztahuje věnčité tepny srdečního svalu
- upravuje vysoký tlak krve
- působí proti arteroskleróze
- zmirňuje nespavost, neklid, nervozitu
- pomáhá odstraňovat únavu, vyčerpanost, nedostatek energie
- pomáhá při závratích, dušnosti, zánětech svalů
- zmirňuje projevy revmatismu a revmatoidní artritidy
- je také po staletí používán jako močopudný prostředek a lék při ledvinových a močových kamenech.
Čaj nebo tinktura jsou v běžných dávkách neškodné, bez obav je lze podle bylinkářů užívat dlouhodobě. Nedoporučuje se však užívání hlohu v kombinaci s jinými, hlavně syntetickými srdečními léky. Co však bylinkáři zdůrazňuji – hloh je třeba začít užívat preventivně, hned při prvních příznacích srdečních obtíží, kdy ještě není nutné užívat jiné, silnější léky.
Jak na hlohový čaj?
Čaj z hlohu má nahořklou chuť, květ hlohu bývá i součástí bylinných směsí, kde se často používá s meduňkou, mátou, řebříčkem. Květy obsahují silice, qurcetin a quercitin, listy kyselinu oleanovou a krategovou, plody cukry, třísloviny a glykosidy.
Jednu lžíci sušeného květu zalijeme čtvrt litrem vroucí vody, necháme odstát pět minut, pak scedíme. Pijeme dva krát denně. Čaj je nahořklý, ale dobře se na tu chuť zvyká. Lze jej přisladit například medem nebo cukrem dle zvyku.
Jak na odvar z plodů:
Pomáhá odstranit z těla ledvinové kameny. Asi deset minut vaříme dvě lžíce plodů v půl litru vody. Pijeme vychladlý dva krát denně.
Tinktura na tlak i klimakterium:
Uvolňuje kolísavý krevní tlak, bušení srdce, návaly v klimakteriu, pozitivně působí i na srdeční arytmii. Tinkturu lze použít i zevně k masírování bolavých míst u zánětu svalů, dále při revmatismu a jiných bolestech.
Tinkturu si připravíme nejlépe z pupenů, ale lze i ze sušených květů, které zalijeme alkoholem, nejlépe lihem nebo slivovicí. Necháme dva týdny v uzavřené lahvi. Občas protřepeme. Pak můžeme začít užívat jako prevenci třikrát denně v množství 20-25 kapek v polovině sklenky vody. Používáme ji dlouhodobě, ale dávkování nepřekračujeme.
Proč popíjet čaj z hlohu?
Hlavní a nejvýznamnější léčebné použití hlohu vychází z jeho vynikajícího působení na srdeční choroby. Hloh posiluje a prokrvuje srdeční sval, uklidňuje a povzbuzuje činnost srdce, odstraňuje silné bušení a arytmii, rozšiřuje věnčité tepny, výrazně zlepšuje a stabilizuje srdeční činnost a blahodárně působí při angině pectoris.
Kromě toho reguluje krevní tlak, odstraňuje vápenaté usazeniny v cévách (ateroskleróza), čímž zlepšuje krevní oběh.
Lidová medicína zdůrazňuje, že s jeho užitím musíme být trpěliví, jelikož hloh působí dobře ale velmi pomalu. Jeho příznivé účinky se projevují až po několika týdnech, někdy i měsících, během nichž je třeba jej užívat pravidelně a bez přerušení. Hloh však dovede odměnit – účinky a blahodárný vliv na zdraví jsou pak překvapivě dobré a trvalé.
Hloh se používá rovněž jako tišící prostředek, na uklidnění a nespavost. Kdo často nemůže usnout, má vypít večer šálek hlohového čaje, nejlépe s medem. Takový nálev pomáhá i při celkové únavě, nedostatku energie, závratích, dušnosti, pocitech strachu a nervozity.
Jak a kde, a hlavně jaký hloh sbírat?
Hlohové listy s květem se sbírají v květnu až červnu, a to před plným rozkvětem. Pouze však variety s bílými květy, nikoliv barevné okrasné odrůdy. Pro léčebné účely se doporučuje používat pouze drogu z divoce rostoucích keřů. Ze zřejmých důvodů se nedoporučuje sbírat květy ani plody z keřů rostoucích podél silnic.
Kůra by se měla sbírat na jaře a lze ji používat čerstvou nebo sušenou. Drobné červené plody (hložinky) se trhají ve zralém stavu od srpna do listopadu.
Usušte si hloh sami
Sušený květ i tinkturu lze kupit v lékárně nebo zdravé výživě, ale můžete si stejně dobře tuto drogu nasbírat sami.
Suší se rozložený v pěticentimetrových vrstvách na čistých podložkách v dobře větraných místech.
Je libo džem hlohovo-medový?
Na 1 kg plodů hložinek dáme šťávu z 1 citronu a 500 g medu
Plody zalijte é,5 litru vody a vaříme na mírném ohni doměkka. Pak rozšťoucháme a propasírujeme přes síto, přidáme med a citronovou šťávu a na mírném ohni zahříváme, dokud hmota nemá konzistenci džemu. Ještě horký plníme do čistých skleniček, uzavřeme a necháme vychladnout víčkem dolů.
Stanoviště: Hloh roste v houštinách, v lesích, na okrajích remízků, kolem cest a podél plotů. Používá se i jako živý plot kolem zahrad a polí, kdy nejen pěkně vypadá, ale stíní i odrazuje vetřelce. V poslední době se vysazuje i jako okrasná rostlina rovněž v namáhaných lokalitách.
Vzhled: Je to trnitý, středně velký keř nebo strom vysoký až sedm metrů. Listy jsou tří až pětilaločné, oboustranně lesklé, bílé květy rostou v chocholičnatých hroznech a mají zvláštní, označovanou korektně na nelibou, vůni. Plody jsou červené.
Zvláštnosti: Jedna legenda vypráví, že keř hlohu vyrostl z poutnické hole sv. Josefa. Jiná legenda tvrdí, že Kristova koruna byla uvita z trnitých větví hlohu.
Ve starověku se věřilo, že hloh chrání domy před bleskem a lidi před ďábly, kteří se potulovali po zemi při večerních oslavách prvního máje; ovšem se však přinesly jeho květy do domu, přinášely prý smůlu.
Lidové názvy hlohu obecného:
Hlohyně, hložek, hložinka, loh, loch, luhovec, moučníček, pluháč, plucháč, srdeční chléb, strom štěstí, trn, trní
