Čaj z ostropestřce

Čaj z ostropestřce

Čaj z ostropestřce je bezpečným a přirozeným způsobem, na detoxikaci našeho organismu, regeneruje játra a zmírňuje efekty cukrovky. Ostropestřec mariánský můžete koupit v hotových sáčcích nebo semlít semena a snadno si z nich připravit vlastní směs pro odvar. Stojí za zmínku, že většina lidí dobře toleruje ostropestřec, nevyvolává on téměř žádné vedlejší účinky.

Ostropestřec je velmi podobný populárním bodlákům. Patří do rodiny astrovitých a jeho listy jsou široké a mají bílé žilky. Po jejich rozdrcení se uvolňuje bílá a viskózní mléčná tekutina. Semena mléka jsou malá, hnědá a lehce lesklá. Nicméně, všechny části této rostliny mohou být použity pro lékařské účely. Ostropestřec pochází převážně ze Středomoří, dnes se jako rozšířený druh (náhodně přitažený), rozšířil v mnoha částech světa. V Polsku je rostlinou kultivovanou, někdy rostoucí divoce.

Ostropestřec je nádhernou rostlinou, která má především množství výhod, pokud jde o zdraví, ale i o krásu. Čaj z ostropestřce je jedním z nejpopulárnějších způsobů na regeneraci a ochranu jater, přináší tělu mnoho dalších výhod, které je bezpochyby vhodné poznat.

Plody ostropestřce obsahují silymarin, flavonoidy, biogenní aminy (histamin, tyramin), organické kyseliny, sliz, vitamíny C a K, fytosteroly, vlákniny, bílkoviny, cukry, olej s vysokým množstvím kyseliny linolové a minerální soli. Nejdůležitější z těchto složek je silymarin, který je silným antioxidantem – ze semen ostropestřce se vyrábí např. lék Sylimolol. Můžete si také sami udělat odvar nebo tinkturu. Může být použit zároveň profylakticky, jak rovněž pro terapeutické účely – u osob s jaterní cirhózou, alkoholickým ztučněním jater, nealkoholickým ztučněním jater, problémy se žlučníkem, cholelitiázou, žloutenkou, během léčby rakoviny. Vykazuje diuretický účinek, který může přispět ke snížení otoku a krevního tlaku.

Příprava čaje z ostropestřce a použití:

Jednu lžíci jemně rozmělněných semen ostropestřce zalijeme v necelým litrem vařící vody na cca. 20 minut Následně chladíme. Spožíváme jednu sklenici odvaru z ostropestřce před každým jídlem. Pozor – odvar pijeme spolu s osadem ze dna náčiní.

Čaj z ostropestřce má mírně mléčnou konzistenci. K jeho přípravě je dobré využít dobře semletá zrnka, protože nejhodnotnější látky obsažené v nich se nerozpouštějí ve vodě a mohou zůstat na dně nádobí. Při konzumaci čaje z ostropestřce mariánského bychom neměli nechávat sediment a můžeme dělat dolévky. Chuť čaje je trochu hořká, takže do něj můžete přidat trochu cukru nebo medu.

Mnoho lidí přidává do čaje z ostropestřce listy máty peprnné. Kromě změny chuti máta podporuje trávicí systém. Poskytuje pocit svěžesti a dodává energii. Na druhé straně kombinace ostropestřce mariánského s pampeliškou pomáhá při problémech s žaludkem, průjmech nebo nevolnostech. Ostropestřec se také dobře doplňuje s měsíčkem, zlepšuje práci oběhového systému a snižuje nepohodlí spojené s křečovými žilkami.

Kdy použít ostropestřec mariánský

Použití ostropestřce ovlivňuje zvýšení celkové fyzické kondice. Jednak největší přínos má pití čaje z ostropestřce pro osoby trpící jaterní dysfunkcí. Mnoho lidí jej také užívá při rekonvalescenci po rakovině, cukrovce a vysokém cholesterolu. Čaj z ostropestřce zlepšuje fungování jater, může také napravit škody související s cirhózou jater způsobenou nadměrnou spotřebou alkoholu.

Čaj z ostropestřce mariánského a vedlejší účinky

Čaj z ostropestřce je pro většinu lidí naprosto bezpečný. Někteří však mají alergickou reakci, která se může projevit podrážděním žaludku, nevolností, průjem nebo vyrážkou. Při konzumaci produktů z ostropestřce buďte opatrní, zejména pokud jste alergičtí na rostliny z čeledí astrovitých, jako jsou ambrózie, chryzantémy, měsíček, heřmánek, řeřicha nebo sedmikrásky.

Stojí za to přijmout zásadu, zejména v případě jakýchkoli zdravotních potíží, že byste měli konzultovat použití veškerých bylinných prostředků s lékařem nebo dietologem. Lidé, kteří bojují s rakovinou, často způsobující hormonální problémy, což se děje v případě rakoviny prsu nebo rakoviny prostaty, by neměli používat ve své stravě ostropestřce mariánského, protože může narušit hospodaření estrogenem.

Zajímavosti související s ostropestřcem

Latinské jméno Silybum (ostropestřec mariánský – Silybum marianum) dal této rostlině řecký lékař Dioskurydes v roce 100 př.nl Na druhou stranu název “marianum” pochází od Panny Marie – legenda říká, že když v betlémské chlévě krmila ježíška, kapky mléka spadly na listy ostropestřce – vznikly tak na nich bílé skvrny.

O ostropestřci mluvil Teofrast žijícím kolem r. 370-287 př. n.l. Léčivé účinky ostropestřce byly známy Dioskuridovi a Plinímu Staršímu, kteří žili v prvním století. Věhlasný anglický bylinkář John Gerard (1545-1611) a botanik Nicholas Culpeper (1616-1654) psali o příznivém působení ostropestřce na játra. Popsán je rovněž v díle Hildegardy z Bingen, žijící v XI. století.

Olej z ostropestřce má pozitivní vliv na proces regenerace pokožky, má zvlhčující vlastnosti, snižuje zarudnutí a rozjasňuje pleť. Kosmetiky z ostropestřce jsou doporučovány osobám s problémy se suchou pokožkou, stejně jako k léčbě psoriatických lézí, spálenin, popraskaných rtů a kousnutí hmyzem.

Semletá semínka ostropestřce se dodávají rovněž jako dodatek do chleba. Používají se také k přípravě salátů, polévek nebo müsli (v množství 1 čajová lžička semen za den). Ze spodních listů ostropestřce si můžete připravit chutné a zdravé saláty, které jsou ideálním zpestřením každodenní stravy.

[Celkem: 6    Průměr: 4.3/5]

Napsat komentář